• Dalo by se to vyjádřit následovně: „Jak jsem v 15 vyhledávačích našel 15 dokumentů“ (což však neznamená, že máte ke každému vyhledávači uvést jeden nalezený dokument). „Jak jsem zpracovával rešerši“, „Esej o zpraco­vání rešerše aneb jak jsem využíval informační zdroje“ či „Kritická diskuze informačních zdrojů“. Pravděpodobně si zvolíte téma BP či DP, ale můžete i jiné odborné téma (obzvlášť pokud byste k tématu BP či DP našli vše užitečné na Googlu a nechtěli byste používat dalších 14 vyhledávačů zbytečně).
• Použít všechny relevantní způsoby získávání informací. Jmenovat jich minimálně 15 v textu (databáze, vyhle­dá­vače, katalogy, …). Jejich názvy uvést tučně.
• Pokud jste nenašli 15 smysluplných dokumentů, doplňte seznam citací na 15 citováním nejrůznějších jiných jednotek. Abyste se pocvičili v citacích, uvádějte různé typy (video, e-mail, diskusní fórum atd.). I na ně je však nutné uvést odkaz v textu – například ve zvláštním odstavci na konci: „Abych splnil zadání práce, doplňuji citace e‑mailu (Novák 2012) a videa (Schmidt 2019).“
• V textu uvést, kde byl dokument nalezen. Uvést nalezenou literaturu v textu (odkazy v textu) a řádně ji citovat (seznam literatury na konci práce – min. 15 položek). Pokud uvádíte diskuzní fóra, e‑maily, letáky, videa na YouTube, poster na chodbě atd., citujte je také.
• Očekávaný rozsah je cca do 3 stran včetně hlavičky a citované literatury.

• Povinně využijte použít citační manažer (Zotero, Citace.com, Citace PRO). Používejte normu ISO 690. Doporučuji používat Harvardský styl odkazů v textu (jméno-rok) např. „Nešetřil (2013)“. Viz citační styl "ISO-690 (author-date, Czech)".
  • Výsledky bibliografického manažeru či generátoru citací je nezbytné zkontrolovat — např. Název článku v časopise či kapitoly v knize se v citaci v angličtině píše s velkým písmenem jen na začátku (tzv. Sentence case). Název celého dokumentu (časopisu či knihy) se pak píše kurzívou a s velkými písmeny na začátku významných slov (tzv. Title Case).
  • Návod pro citování článku na Wikipedii naleznete na Wikipedii vpravo Toolbox → Cite this page. (Autorem článků na Wikipedii jsou „Wikipedia Contributors“, u českých příspěvků pak „Přispěvatelé Wikipedie“.)

• Není třeba konkrétně uvádět, co jste se v nalezené literatuře dozvěděli. Cílem není jen najít užitečnou literaturu, ale vyzkoušet si vyhledávání ve vyhledávačích, databázích a dalších informačních zdrojích. Smyslem semestrální práce není popsat, jak jsem vyhledával informace před začátkem předmětu, ale především jak mi poznatky z předmětu pomohly případnou rešerši prohloubit. Pokud jste nepoužili všechny povinné vyhledávače, protože nejsou vhodné pro vaši práci, můžete je použití pro vyhledání jiných informací.

Na začátek dokumentu uveďte

• Jméno a příjmení autora
• (Obor)
• Téma práce
• Jméno vedoucího práce (pokud se téma týká vaší BP, DP či projektu)

Kvůli BP či DP? Osobní motivace?

• Jaká klíčová slova (či autory, či např. fráze) jsem hledal.
• Jak jsem zformuloval ukázkový vyhledávací dotaz (tip: včetně booleovských a distančních operátorů).
  • přímo uveďte (složitější) vyhledávací dotaz
• Jakou jste použili rešeršní strategii (strategie rostoucí perly, strategii stavebních kamenů)?

Dává smysl udělat rešerši v jednom vyhledávači (např. Web of Science či Google Scholar) a pak ostatní použít pro doplnění, srovnání a vyhodnotit je klidně i souhrnně.

Jaký jsem použil. Využít různé vyhledávače, zejména ty, které byly zmíněny při výuce. Například (podtržené položky jsou povinné, tučné jsou obzvlášť důležité). Podklady jsou v probíraných dokumentech: Placené elektronické informační zdroje, Další elektronické informační zdroje a Umělá inteligence pro práci s odbornou literaturou. Jde mi o to, abyste si vyzkoušeli různé vyhledávače, databáze, …

• Wikipedie, Google
• citační databázi Scopus a Web of Science (obě!) a najít tam, kdo citoval článek, který se zabývá přesně mojí tématikou. Tak je možno se dostat k užitečným článkům.
• vysokoškolské kvalifikační práce (theses.cz, katalog Univerzitní knihovny TUL)
• šedá literatura (NÚŠL, DSpace TUL)
• Nástroje AI: Perplexity, Scite_
• Google Scholar, cite_, ProQuest
• katalogy knihoven, souborný katalog ČR či knihovny.cz (tam je možno prohledávat plný text dokumentů, ke kterým nemáte standardní přístup online)
• patenty, užitné vzory (pokud pouze programujete či je to pro vás irelevantní, tak vynechat)
• Google Books, katalog knihkupectví (např. Kosmas.cz – když si chcete nějakou koupit)
• vedoucí diplomové práce, osobní komunikace, internetová fóra, e-maily
• sociální síť ResearchGate – pro trvalé sledování a fulltexty

Případně zdůvodnit, proč jsem informační zdroj nepoužil.

Obecně postupujte ve dvou krocích:

1. Najděte užitečné dokumenty v různých vyhledávačích a zdrojích.
2. U článku, který se zabývá přesně vaším tématem, najděte v citační databázi (např. Google Scholar, Web of Science, Scopus) články, který jej citují.

Jakou literaturu jsem kde našel – citovat, co bylo užitečné.

Jaké informační zdroje (vyhledávače, databáze, …) a zůsoby práce se mi osvědčily, které ne a proč. Uvedené není třeba uvádět k jedno­tlivým vyhledávačům samostatně, ale možno souhrnně za celou práci.

• Používejte spisovný jazyk.
• Jména vyhledávačů, služeb, programů či firem začínají velkým písmenem (Google, Wikipedie, Jednotná informační brána atd.). Malým písmenem by začalo slovo wikipedie, pokud by šlo o jiné stránky založené na CMS Wikimedia. Malým písmenem začíná slovo googlovat, ale to je pro účel semestrální práce příliš neformální.